Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Rozvoj a testování modelovacího systému pro predikci povodňových odtoků v malých povodích
Český hydrometeorologický ústav, Ostrava ; Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové ; Český hydrometeorologický ústav, České Budějovice ; Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; DHI Hydroinform, a.s., Praha ; Šercl, Petr ; Kimlová, Martina ; Bercha, Šimon ; Daňhelka, Jan ; Shevchuk, Vladimír ; Vaněček, Stanislav ; Mateásko, Filip ; Hrnčíř, Viktor ; Tachecí, Pavel
Dílčí úkol 3 je rozdělen do dvou částí: část 3.1. Tvorba modelu MIKE SHE na povodí Sázavy a úpravy aplikace pro provozní využití PVS ČHMÚ a část 3.2. Metoda CN-křivek. V roce 2007 se část 3.1. soustředila na tvorbu a kalibraci modelu v systému MIKE SHE na povodí Sázavy. K tomu byla využita datová základna ČHMÚ a další vstupy. Byly vytvořeny nástroje pro import datových vstupů ze dvou dalších zdrojů v rámci ČHMÚ – plošné odhady srážek podle radarových odrazivostí a předpovědního systému ALADIN, a také nástroje pro automatizované řešení situací, kdy chybějí data v některé ze vstupních stanic. Další nástroj řeší automatizovaný odhad referenční evapotranspirace na základě předpovědi teploty. Třetí hlavní oblastí činnosti bylo zprovoznění a testování modelu včetně vytvořených nástrojů pro přípravu data a zpracování výsledků v reálném provozu Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Praze. Ve zprávě je popsána příprava a zpracování datových vstupů pro model povodí Sázavy, jeho stavba , kalibrace a validace simulovaných průtoků a výsledky simulací. Je uveden stručný popis nově vytvořeného programového nástroje pro použití modelů k předpovědním účelů a jeho aplikace na pracovišti ČHMÚ a stručná metodika popisující doporučený způsob použití celého systému. Cílem této části výzkumného úkolu bylo využít principů metody CN-křivek v podmínkách ČR pro účely predikce sucha či povodňových stavů. Výpočetní algoritmus byl vyvinut v prostředí GIS, přičemž výsledky jsou prezentovány formou mapových výstupů. Algoritmus využívá v roce 2005 odvozených limitních hodnot CN pro relativně suché a relativně vlhké podmínky v půdě (CNI, resp. CNIII). V roce 2007 bylo na datech vegetačního období let 2002, 2003 a 2006 provedeno porovnání denních hodnot ukazatele nasycení s hodnotami průměrných denních průtoků na povodí vybraných vodoměrných stanic s plochou povodí do 100 km2.
Sukcese nivních biotopů po povodni v roce 1997 na úseku řeky Bečvy
Grohmanová, L. ; Lacina, Jan
Po povodni v roce 1997 se naskytla možnost sledování dynamického fluviálního sukcesního vývoje rostlinných společenstev. V tomto článku se zabýváme srovnáním třech vybraných výzkumných lokalit: Lhotka nad Bečvou, „Pod Břehy“, Choryně, „vyústění Milotického potoka“ a Rybáře nedaleko Drahotuš zvaných jako “Rybáře”. Vybrané oblasti výzkumu se nacházejí v Zlínském a Olomouckém kraji, v okrese Přerov a Vsetín. V každé výzkumné oblasti jsme vybrali 10m široký transekt pro podrobné mapování vegetace. Takto jsme získali nova data pro další srovnání s daty získanými v desetiletém období výzkumu. Hlavním cílem příspěvku je porovnání a vyhodnocení dynamické fluviální sukcesní série po deseti letech a pokračovat se studovanými transekty pro budoucí výzkum sledování dynamické fluviální sukcese na řece Bečvě. Získaná data mohou být cenným materiálem pro budoucí ochranářská opatření.
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.